maska klik logo

Provolání k národům slovanských zemí jejich vedoucím činitelům, parlamentům a vládám, vedoucím představitelům společenských hnutí a politických stran

V roce 1998 uplyne 150 let od prvního Slovanského sjezdu, který se konal v Praze od 1. do 12. června 1848. Byla to významná událost v dějinách Evropy, zejména v životě západních a jižních Slovanů. Tento sjezd zahájil osvobozování Slovanů od cizí nadvlády. Touhy našich předků se začaly realizovat. Dnes obnovený slovanský svět tvoří dvanáct suverénních států. Z občanské iniciativy byl svolán Všeslovanský sjezd do Prahy na dny 2. až 5. června 1998.

Sjezd byl koncipován nejen pro oslavu slavné minulosti, ale především jako odrazový můstek obnovené a rozšířené vzájemné spolupráce. Na práci sjezdu a na vytýčení budoucích úkolů se podílejí historici, pracovníci umění a kultury, slavisté, literáti a literární vědci, profesoři a vědci různých oborů, žurnalistů, lingvisté, etnografové, archeologové, duchovní, pedagogové, pracovníci společenských svazů, představitelé průmyslu a obchodu, filosofové, pracovníci právních věd, významní veřejní činitelé, protifašističtí bojovníci, sportovci a další osoby bez ohledu na politické a náboženské názory.

Pro koordinaci vzájemné spolupráce byl vytvořen Mezinárodní slovanský výbor.

Sjezd znovu potvrdil a prokázal, že Slovanské národy jsou nedílnou a významnou součástí moderní světové civilizace, v níž není výlučných národů, a v níž má každý národ právo i povinnost v duchu svých dějinných zkušeností rozvíjet osvědčené hodnoty mezinárodní vzájemnosti. To vše v zájmu kvality života a práce v každé zemi. Slovanské národy se nechtějí nad nikoho nadřazovat, ale nenechají se též od nikoho ani utlačovat. Plně podporujeme mírovou spolupráci bez vojenských bloků a agrese.

Všeslovanský sjezd v Praze v roce 1998, stejně jako naši předkové před 150 lety přijal Manifest, v němž se obrací k Evropě a světu. Jasně v něm konkretizuje práva a zájmy slovanských národů v souladu s představami OSN a potřebami jednotné mírové a spravedlivé Evropy.

Obracíme se na vedoucí činitele slovanských zemí, parlamentů a vlád, ale i na představitele politických stran, církví a občanských hnutí, aby všeslovanskou vzájemnost a spolupráci podpořili a vytvořili tak podmínky pro lepší a spravedlivější osud slovanských národů a národností v 21.století.

Nedovolte nikomu dnes ani v budoucnu, aby naše práva zpochybňoval a význam slovanských národů a jejich postavení v Evropě i ve světě nespravedlivě zmenšoval.


Účastníci Všeslovanského sjezdu v Praze 1998