Dnes, v předvečer oslav 150. výročí slovanského hnutí, sjednoceného společnou vůlí přivést slovanskou myšlenku v souvislosti s potřebami a výzvami 21. století, s cílem naplnění svého dějinného poslání, my, představitelé slovanských zemí – Běloruska, Bulharska, Polska, Ruska, Srbska, Slovenska, Ukrajiny a České Republiky, sešli jsme se v hlavním městě Republiky Bulharsko 21. a 22. dubna 2017 na konferenci na téma ¨Slovanská duchovnost a národní identita¨.

        Dějiny současného slovanského hnutí započaly Slovanským kongresem v Praze roku 1848, který je právem považován za První slovanský sjezd. Právě na něm poprvé Evropa uslyšela hlasy slovanských národů. O tužbách a citech Slovanů střední Evropy se jasně vyjádřili J. Thun a P. Šafařík, B. V. Gauč a L. Štúr, M. Hodža a J. Hurban, F. Palacký a F. Rieger, D. Villani a V. Grabovský, P. Stamatovič, K. Labelt, M. Bakunin a další. Od roku 1858 se datuje historie slovanských výborů v Rusku. Vzpomínáme s vděčností vedoucí činitele těchto výborů A. N. Bachmetěva, M. N. Pogonina, I. S. Aksakova, V. I. Dalje, S. T. a N. T. Aksakovy, F. I. Tjutčeva, A. N. Majkova, S. M. Solovjeva, D. J. Ilovajského a mnoho dalších.

        Dnes slovanská duchovnost trpí těžkými zkouškami. V různých částech světa jsou její nositelé postiženi pronásledováním, jejich hmotné a duchovní památníky se mění v rozvaliny. Mnozí nositelé slovanské duchovnosti jsou nuceni opouštět rodné kraje a hledat spásu v dalekých a neznámých zemích. To je závažným podnětem, aby každý z nás vytvořil pro sebe, své děti a vnuky odpovídající stav k hájení naší národní důstojnosti a zabezpečení důstojné budoucnosti následujícím pokolením.

        Vyzýváme prezidenty slovanských států, státní činitele, činovníky a stoupence slovanského hnutí, duchovnosti a spravedlnosti ve světě:

• Sjednotit své úsilí k pozvednutí slovanské myšlenky, úroveň zodpovědnosti, kterou na nás klade nové období boje za spravedlivý a mírový svět bez násilí a vykořisťování člověka člověkem, za svět, který neohrožuje život na planetě Zemi.
• Zachránit a předat následujícím pokolením pro slovanské národy hodnoty a činitele dobra: cit sounáležitosti, svornost, tvořivost, milosrdnost, uvážlivost, solidaritu vzájemné pomoci.
• Pracovat pro přeměnu slovanské myšlenky ve skutečnou, sjednocující a stmelující duchovní sílu. K tomu je třeba napomáhat vtělení slovanského světa do činnosti sjednocující se Evropy, utužení slovanské duchovnosti jako hodnoty společného civilizačního vzorce.
• Bránit pokusům přeměny slovanstva z kulturně historického jevu v politický nástroj k ovlivnění společenského názoru ku prospěchu korporativních egoistických zájmů a globálních politických ambicí velkých států.
• Nedopustit nové rozdělující hranice na starém kontinentu a také i mezi slovanskými národy, připravenými svou tvůrčí prací pomáhat všem lidem v jejich směřování k lepšímu a spravedlivějšímu životu.
• Obrodit slovanskou myšlenku jako životnou, dynamickou, rozvíjející se, schopnou obnovy, uchovávající stálé hodnoty a dobré dílo.
• Upevnit slovanstvo jako dobrovolné společenství svobodných, rozvinutých, osvícených a poučených historickými změnami společného osudu národů, které jsou nositeli humanistické duchovnosti.
• Bránit jakýmkoli pokusům vnésti rozkol do světového slovanského hnutí vytvářením paralelních struktur mimo tradiční slovanské organizace.

        Jsme hluboce vděčni všem osobnostem a organizacím, které spolu s námi slaví 150. výročí Slovanského sjezdu v Moskvě, kdy při příležitosti Ruské národopisné výstavy v roce 1867 se sešli vedoucí slovanských organizací Rusů, Srbů, Čechů, Slováků, Chorvatů a Bulharů. Bezvýhradně vítězila myšlenka slovanské jednoty!

         Nyní, v předvečer XI. mezinárodního slovanského sjezdu, určeného na květen roku 2017 v Moskvě, hlavním městě Ruska, my, vedoucí národních slovanských výborů, zaznamenáváme nové vážné problémy, s nimiž se střetávají slovanské národy i celé lidstvo. Je to nejen narůstající krize mezinárodní bezpečnosti a hospodářské spolupráce. Jen silné státy, tradiční hodnoty národů a mnohopolární svět vedou k spravedlnosti a míru.

Podepsaní:

Bělorusko

S. Kostjan, předseda Slovanského výboru Běloruska, místopředseda Mezinárodní slovanské rady

Bulharsko

S. Ferdov, předseda Slovanského výboru Bulharska, člen předsednictva Mezinárodní slovanské rady, člen Mezinárodní slovanské akademie vědy, umění a kultury

N. Malinov, předseda Národního hnutí ¨Rusofilové¨ a člen Mezinárodní slovanské akademie vědy, umění a kultury

Polsko

B. Krigier, předsedkyně Slovanského výboru Polska, členka předsednictva Mezinárodní slovanské rady

Rusko

S. Baburin, předseda Slovanského výboru Ruska, člen předsednictva Mezinárodní slovanské rady, předseda Mezinárodní slovanské akademie vědy, umění a kultury

A. Grigorovič, člen předsednictva Slovanského výboru Ruska

Slovensko

E. Dürerová, předsedkyně Slovanského výboru Slovenska, členka předsednictva Mezinárodní slovanské rady

Srbsko

N. Negovanovič, členka předsednictva Slovanského výboru Srbska

Ukrajina

N. Lavriněnko, předseda Slovanského výboru Ukrajiny, předseda Mezinárodní slovanské rady

Česká republika

J. Minář, předseda Slovanského výboru České republiky, místopředseda Mezinárodní slovanské rady