Jedenáctý všeslovanský sjezd se koná 25. května v Moskvě. Rozhodla o tom 22. dubna v hlavním městě Bulharska na zasedání Mezinárodní slovanská rada (MSR). Týž den se uskutečnila i mezinárodní vědecká konference na téma Slovanská duchovnost a národní identita za účasti čelných představitelů i sympatizantů národních slovanských výborů z Bulharska, Běloruska, republik České a Slovenské, Polska, Ruské federace, Srbska a Ukrajiny.

        Konferenci zahájil Stoil Fjerdov, předseda Bulharského slovanského výboru, který pak udělil slovo předsedovi MSR Nikolaji Lavriněnkovi, zastávajícího též funkci předsedy Slovankého výboru Ukrajiny. Ten si v úvodu posteskl, že ve vědeckých kruzích i v hromadně sdělovacích prostředcích a v knižních vydáních se idea slovanské duchovnosti a národní identičnosti zamlčuje. Spíše se proti ní hněvivě brojí – a to je zvláště viditelné na internetu a sociálních sítích. To je i následek globalizace a rovněž tzv. reforem sféry vzdělávání a změny koncepce výchovy dětí a mládeže. Je možné uvést tento nepěkný příklad v kterékoliv slovanské zemi a nacházet v něm mnoho společného. A ne všude jsou lidé, kteří by chtěli tento nepříznivý stav změnit k lepšímu.

        Rysem slovanství je mírumilovnost

        ¨Je velmi dobře, že jsme se sešli zde v Sofii,¨ ocenil Lavriněnko. ¨Několik podobných konferencí se konalo za poslední dvě desetiletí v Ruské federaci. Čtyři vědecká fóra se uskutečnila v Krasnodaru na Kubánské státní universitě. Zazněla tady podnětná vystoupení zástupců z Ruska, Bulharska, Srbska, České republiky, Ukrajiny a dalších zemí.¨ Předseda MSR se znepokojením pak v případech Ukrajiny a Polska hovořil o složitém a nebezpečném vzlínání úkazů xenofobie a protiruských nálad, které prosakují i do jiných slovanských států.

        Vyjímku představuje Republika Bělarus. Tady se každoročně pořádají pod záštitou běloruské Národní akademie věd konference, které iniciují směr působení slovanských organizací. ¨Jak již tady pověděl Stoil Fjerkov, svět kolem Slovanů se stává křehkým a nebezpečně výbušným,¨ poznamenal Lavriněnko. ¨Proto je naléhavé s naprostou vážností pozvedat otázky vzájemné slovanské propojenosti. Alespoň proto, že je prodchnuta mírumilovností.¨ V této souvislosti připoměl slova ruského básníka z 19. století Fjodora Tjutčeva, který upozornil na dění ve světě a jak se na to dívali Slované. ¨V něm může obstát pouze jejich jednota. Může být spojena železem nebo krví. Ale my ji zkusíme spojit láskou. A tady uvidíme, co je pevnější, trvanlivější,¨ byl přesvědčen básník. ¨Ano, to je ten rys slovanství, jeho mírumilovnosti. On je dominantou a my jej nemůžeme odmítnout a zříci se ho,¨ ujistil Lavriněnko.

        Ukrajinsko-ruské vztahy ve slepé uličce

        Jak dále uvedl, významnou roli mohou sehrávat společenské organizace ve slovanských státech k uskutečňování myšlenky slovanské soudržnosti při jejich spolupráci se státními úřady a též s diplomaty ze slovanských zemí, akreditovanými na velvyslanectvích v slovanských zemích. Na Ukrajině však přístup k slovanské společnosti ochladl, podotkl Lavriněnko. Ne náhodou zabředly do slepé uličky i mezistátní ukrajisnko-ruské vztahy. Po nástupu Juščenka do prezidentského úřadu se Ukrajina, bohužel, začala orientovat na Evropskou unii a k činitelům Spojených států amerických.

        Lavriněnko neopoměl ukázat i na zářný příklad spolupráce orgánů místní samosprávy v Bulharsku s diplomaty Ruska při oslavách jednoho z jubilejních dat revoluce a národního osvobození Bulharska. Podobně ve Slovenské republice taková spolupráce při oslavách 100. výročí narození Jána Nálepky, hrdiny Sovětského svazu, byla krásným příkladem součinnosti slovenských zástupců s diplomaty.

        Sen o sbratření všech národů trvá

        Předseda MSR se zmínil o výroku bulharského básníka Petra Dinova, který ve válečném roce 1944 prohlásil, že u většiny západních národů je rozvinut rozum, u latinských národů srdce a cit a Slované že nesou kulturu bratrství a lásku k člověku. Přes Slovany může být přinesen lidstvu sen o novém a lepším světě, v němž bude štědrost a bohatství pro každého. ¨Jeden z velkých rysů Slovanů je smysl pro sebeobětování, altruismus. Ve světě není druhých národů, které byly nuceny protrpět tak veliká strádání. Proto jim právem náleží budoucnost! Jestliže se Slované spojí, budou mostem mezi Evropou a Asií. Posláním a cílem Slovanů je sbratření všech národů. Snili o tom naši předchůdci a sníme o tom i my, jejich následovníci v národních slovanských výborech,¨ řekl Lavriněnko.

        Hlavním motivem ochrana národní identičnosti

        Akademik Sergej Baburin, předseda Slovanského výboru Ruské federace, řekl, že ochrana národní identičnosti zůstává hlavním motivem pro rozvoj slovanských a dalších národů světa. A v tomto aspektu má Rusko co nabídnout. Proto přikládáme velký význam procesu evropsko-asijské integrace, sbližování se v prostoru, který dříve zaujímal Sovětský svaz. Baburin ale přitom kriticky poukázal na obraz současného ruského neoliberalismu, jenž označil za jednoho z nejagresivnějších lídrů neoliberalismu, neboť vidí svět pouze ve tvaru severoatlantické civilizace!

        Baburin vzpoměl Nikolaje Černyševského a jeho následovníky, kteří počítali se zrodem budoucí socialistické společnosti, ale tenkrát ještě dobře neznali postoje Karla Marxe, jež byly v Rusku publikovány později. Tehdy v dopise Zasuličová varovala před slepým kopírováním západoevropských zkušeností rozvíjejícího se kapitalismu v Rusku. Akademik zmínil i roky válečného komunismu po občanské válce v jeho vlasti, kdy vznikla nová ekonomická politika a bolševici se přiklonili na stranu kooperace a upevnění kolektivních solidárních tradic ekonomiky.

        Nezbytnou je ekonomika solidarity

        Baburin pak v shrnutí řekl, že ekonomika solidarity je nezbytnou i pro současnou dobu v Rusku a rozvedl to v několika tezích. V nich se například zrcadlí: nutnost kooperace ve všech jejích formách jako osnova národního hospodářství. Družstva. Výrobní kolektivy, přerůstající v národní podniky. Součet individuální a kolektivní odpovědnosti za výsledky práce. Spravedlnost v rozdělování. Uspokojení duchovních potřeb každého člověka a materiálních potřeb dle jeho práce. Sociální solidarita. Progresivní daň z příjmu. Dlouhodobé i krátkodobé průběžné plánování sociálně-ekonomického rozvoje. Národní kontrola nad majetkem.

        ¨Musíme si jasně uvědomit, že ekonomika ruského národa i ostatních slovanských národů nemůže existovat v odtržení od duchovních a mravních tradic a dějinných zkušeností našich národů.¨ řekl akademik Baburin. Vyslovil přesvědčení, že Rusko má imunitu a schopnost ubránit se morálnímu rozkladu a degradaci společnosti. Základem jednoty národa je uvědomění si jeho civilizační unikátnosti. Baburin závěrem zdůraznil, že je možné zvítězit nad protivníky slovanského světa, když se všichni Slované spojí a budou opravdoví, působiví a účinní ve své činnosti.

        Nepřátelé se bojí síly slovanského ducha

        Sergej Ivanovič Kostjan, předseda Slovanského výboru Běloruska a místopředseda MSR svůj písemný referát předal k publikování do rukou S. Fjerdova. Dodal, že obsahuje ideje duchovnosti, bratrství a identity slovanských národů, které mají perspektivu být uvedeny do praktického života. V krátkém vystoupení pak dal za pravdu slovům řečníka Zachary Zacharyjeva o tom, že jsou protivníky překrucovány dějiny slovanských národů. Kostjan též zmínil báseň ruského poety Alexandra Kaledy, v níž vyslovil nutnost pevného zachování historické paměti a duchovnosti Slovanů. Jejich nepřátelé se bojí síly slovanského ducha! ¨Slovanský duch je straší. A proto my nyní musíme co nejaktivněji a co nejsilněji projevovat jeho sílu. A nepochybuji, že zvítězíme!,¨ zdůraznil představitel z Běloruska.