Byl jste delegátem 11. všeslovanského sjezdu, konaného letos 25. května v Moskvě.  Zřejmě jste na tomto sjezdu z naší republiky nebyl sám...

Dalšími delegáty byly členky předsednictva SV ČR Eva Holečková a Alena Grospičová a člen SV ČR a poslanec Parlamentu ČR za KSČM Stanislav Grospič. Ten v roli vedoucího české delegace zastupoval Jana Mináře, předsedu SV ČR a místopředsedu Mezinárodní slovanské rady, který z vážných pracovních důvodů nemohl být na sjezdu přítomen. Předesílám, že sjezd ještě bude mít pokračování na konci letošního září v hlavním městě Srbska – Bělehradě.

Delegáti ze kterých dalších zemí se sjezdu zúčastnili?

Kromě z České republiky také z Běloruska, Ruska, Ukrajiny, Podněsterské republiky,  Slovenska,  Bulharska, Polska a Srbska.  Sjezd se konal v historicky významné budově, v níž se nacházel ve válečném roce 1942, kdy se dramaticky rozhodovalo o osudu sovětské země a jejího lidu v boji s hitlerovskými hordami, Všeslovanský antifašistický výbor. Vzhledem k složitosti mezinárodní situace se moskevský sjezd rozhodl jednomyslnou volbou postavit do čela Mezinárodní slovanské rady akademika Sergeje Baburina, předsedu Slovanského výboru Ruska, dřívějšího poslance ruské Dumy.

Přibližte, prosím,  trochu více tohoto člověka...

Osmapadesátiletý Baburin je rodák ze Semipalatinska, který vystudoval právnickou fakultu Omské státní univerzity. V Sovětské armádě bojoval v Afghanistánu a byl za zásluhy ve vojenské službě vyznamenán dvěma medailemi. Dále se pak ještě stává aspirantem Leningradské státní univerzity. Po studiích ve městě na březích Něvy se vrací do Omska na univerzitu a je zvolen děkanem její právnické fakulty. Baburin je muž s velkým řečnickým talentem a  zastává i klíčový post předsedy  Mezinárodní slovanské akademie vědy, vzdělání, umění a kultury, sídlící v Moskvě. Patří k výrazným osobnostem mezinárodního slovanského hnutí vedle jeho dalších pilířů: předsedů Slovanských výborů  Běloruska, Ukrajiny a České republiky, kterými jsou Sergej Kostjan, Nikolaj Lavriněnko a Jan Minář.  Baburin na moskevském sjezdu převzal funkci předsedy MSR po Lavriněnkovi.

Co bylo stěžejním tématem rokování moskevského 11. všeslovanského sjezdu?

Především jak upevnit jednotu Slovanů. Jak účinněji bránit historickou pravdu dějin, kdy jsou zkreslovány výsledky 2. světové války a klíčová role tehdejší Rudé armády na porážce nacistického Německa, kdy jsou znevažovány úspěchy bývalého socialistického společenství. Sjezd se zamýšlel, jak získávat srdce mladého pokolení Slovanů pro ideu slovanské pospolitosti. Sjezd odsoudil zločineckou politiku nynějších vládců Ukrajiny, kteří dopustili válečné vyvražďování vlastního národa, a bil na poplach vůči nebezpečí, kdy válečnický pakt NATO s armádou Spojených států amerických se rozpíná směrem na východ do Pobaltí a k hranicím Ruska, kdy to pro let jejich raket na Moskvu či Petrohrad je tak blízko. V podstatě hlavní směr jednání sjezdu se ubíral cestou výzvy představitelů Mezinárodní slovanské rady, přijaté v dubnu v bulharské Sofii na konferenci, kde se hovořilo na téma "Slovanská duchovnost a národní identita." A právě na sjezdu rezonovala houževnatá snaha o to, jak přivést ušlechtilou myšlenku sjednocení slovanských národů do jejího praktického uskutečnění ve spojitosti s potřebami a výzvami 21. století, jak ji přivést k naplnění dějinného poslání Slovanů v současném jim nepříznivém světě.

A komu konkrétně tato výzva ze Sofie, prolínající se moskevským sjezdem, především byla určena?

Prezidentům a dalším státním činitelům a předním politikům slovanských států, věrným stoupencům slovanského hnutí, duchovnosti a spravedlnosti ve světě. Apeluje na ně, aby sjednotili své úsilí k pozvednutí slovanské myšlenky, úrovně zodpovědnosti za spravedlivý a mírový svět bez násilí a vykořisťování člověka člověkem, za svět, který neohrožuje život člověka na Zemi. Aby pracovali pro přerod slovanské myšlenky ve skutečnou, sjednocující a stmelující duchovní sílu. K tomu je nutné napomáhat vtělení slovanského světa do procesu sjednocující se Evropy, utužení slovanské duchovnosti jako hodnoty společného civilizačního vzorce. Aby nedopustili nové rozdělující hranice na evropském kontinentu a také mezi slovanskými národy. Aby obrodili slovanskou myšlenku jako životnou, dynamickou, rozvíjející se, schopnou obnovy, uchovávající cenné hodnoty a dobré dílo. Aby upevnili Slovanstvo jako dobrovolné společenství svobodných, rozvinutých, osvícených a poučených historickými změnami společného osudu národů, nositelů humanistické duchovnosti. Aby bránili jakýmkoliv pokusům vnésti rozkol do světového slovanského hnutí vytvářením paralelních struktur mimo tradiční slovanské organizace.

Která řečnická vystoupení byla podle vás na moskevském sjezdu nejpoutavější?

To se dá těžko posoudit. Všechna měla razantní náboj a byla posluchačsky přitažlivá. Například akademik Sergej Baburin zdůraznil, že v mezinárodním slovanském hnutí je dnes nutné bojovat nejen za budoucnost, ale i za minulost a přítomnost. Je žádoucí naplnit ideály o pevnosti rodiny a duchovních hodnotách, na kterých jsou zakotveny život prostého člověka, krása, úspěch, láska, čest. Vztahy lidí je potřebné stavět na principu vzájemné pomoci a solidarity. Baburin varoval před rozdrobováním slovanského hnutí na více organizací, což by znamenalo položení politické bomby pod slovanské hnutí. Našimi partnery nemohou být ti, řekl, kdo rozbíjejí Ukrajinu, kteří přestali se chovat jako vlastenci, ti, kteří brojí proti ukrajinským antifašistům. My naopak stavíme na hodnotách odkazu boje proti fašistickému Německu, na historických hodnotách nás, Slovanů.

Je známo, že dobrým řečníkem je také Sergej Kostjan, předseda Slovanského výboru Běloruska...

Je vskutku brilantním řečníkem. Připomněl, že v nejhroznější válce lidských dějin slovanský svět ztratil 108 milionů svých sester a bratrů. Nikdo ale ještě k tomu nespočítal, kolik fašismus zahubil těhotných žen a dětí do pěti let věku! Tito mrtví nejsou nikde uvedeni. Především Slované zachránili lidstvo od zahubení fašistickým hnědým morem. Ale i v době globálního kapitalismu jsou nuceni opět přinášet velké oběti materiální a lidské.  Proto se společně musí spojit k obraně a semknout kolem Ruska, které je pro slovanský svět svorníkem. Kostjan přitom vyzdvihl ideu slovanského socialismu, jenž by zbavil člověka zlodějů, tunelářů a všech parazitů, hrabivců a kapitalistických vykořisťovatelů. Model této ideji internacionálního charakteru pro budoucí pokolení vytvořila pracovní skupina při SV Běloruska a bude ještě předložena na podzim k diskusi delegátům druhé části 11. všeslovanského sjezdu v Bělehradě. Tuto ideu výrazně podpořil i předseda SV Ukrajiny Nikolaj Lavriněnko, který vyzdvihl článek Sergeje Baburina nazvaný "Světový soulad jako ruská idea světového řádu," jenž vyvolal velký ohlas u stoupenců slovanské jednoty. Lavriněnko poukázal na tragickou skutečnost, jak jsou na Ukrajině prohlašováni pomahači fašistů, banderovců a vlasovců za hrdiny a potomci bojovníků proti nacistům ve válce za antihrdiny. Vyslovil naléhavý apel: Musíme nyní bojovat za mír na Ukrajině! Mír je nutný v celé Evropě!

Na sjezdu jistě měla slovo i delegace SV ČR...

Samozřejmě. Vystoupil poslanec Stanislav Grospič, který řekl, že v České republice pociťujeme stupňující se tlak západních mocností vrazit klín mezi západní slovanské národy navzájem a především pak vrazit klín mezi západní a východní slovanské národy.  Grospič se zmínil o průjezdech žoldáckých legií armády USA do Pobaltí a zpět přes území ČR, které mají demonstrovat sílu a zkoušet reakce občanů naší země. To vše je velmi nebezpečná hra a příprava na válku proti Ruské federaci, kdy zcela otevřeně má být postaven jeden slovanský národ proti druhému. Tomu musíme zabraňovat všemi silami! Také mně byla dána příležitost seznámit moskevský sjezd s naší pětadvacetiletou činností vydávání měsíčníku Slovanská vzájemnost, což vzbudilo pozornost.

Dozvěděli jsme se, že v Moskvě se druhý den 26. května konal ještě další všeslovanský sjezd.  Co k tomu povíte?

Ano. Konal se ještě Jubilejní všeslovanský sjezd v budově Ruské státní knihovny jako oslava velkého výročí.  Zorganizoval jej Všeslovanský svaz. Uskutečnil se na počest 150. výročí historického Slovanského sjezdu v Moskvě v roce 1867, kdy zde probíhala Všeruská etnografická výstava.  Tenkrát před 15O roky se tohoto sjezdu zúčastnila i delegace z Čech:  František Palacký, František Ladislav Rieger, Julius Grégr, Karel Jaromír Erben, Břetislav Jelínek, František Brauner, Josef Kolár, Kvído Mánes a další, ze Slováků v Moskvě byli Jan Jesenský a Pavel Mudroň...

Měli jste možnost být také na tomto Jubilejním všeslovanském sjezdu?

Měli.  Sjezdu jsme se jako hosté zúčastnili i my, delegáti 11. všeslovanského sjezdu. V průběhu Jubilejního všeslovanského sjezdu, jehož aktéři se pak vydali na palubě lodi "Kněžna Anastazie" na plavbu z Moskvy do Petrohradu, jsem postřehl, jak silný vliv má v současném Rusku pravoslavná církev. Ale  nejvíce mě zaujalo velmi emotivní vystoupení  vojáka v polní uniformě, který na sjezd přijel přímo z bojové linie od Donbasu, kde teče krev a umírají lidé v bratrovražedném boji na Ukrajině. Tento statečný voják podal autentické svědectví ohromné tragédie a svou řečí zapřísahal, aby Slovan přestal zabíjet Slovana!   JAROSLAV KOJZAR